Hodnota krmení je daná především kvalitou a zpracováním surovin (zachování živin). Znamená to nejen psa nasytit vrchovatou miskou, ale zajistit mu v potravě všechny látky, které potřebuje nejen k samotné existenci, ale i k požadovaným výkonům. Vědecké výzkumy potvrzují, že kvalita krmení se na celkovém zdravotním stavu podílí až 60%, na zbytku pak genetické dispozice, péče o psa apod. Teoreticky musíme vědět, jaké základní živiny a další doplňky musí krmení pro našeho psa obsahovat a jaké základní potřeby náš pes má (štěně, mladý pes, dospělý v zátěži nebo stárnoucí pes atd.). Prakticky to znamená zajistit mu krmení, aby v něm co nejvíce zůstal zachovaný správný poměr živin (dobře uvařit ze správných potravin) nebo vybrat to správné komerční krmení. Potřeba živin je závislá na tom, v jaké kategorii je náš pes nebo jak je využíván. Názvy komerčních krmiv jsou proto velmi výstižné a téměř se nemůžeme při výběru zmýlit - např. PUPPY (pro štěňata) nebo Senior light (pro stárnoucí nebo obézní psy).
Základní živiny, které by měly být v krmivu.
Bílkoviny,
sacharidy,
tuky,
vitaminy,
minerální látky,
vláknina
a
voda.
Upozornění: Tento článek vlastní výhradně server www.faunanet.cz, kopírování či další zveřejnění bez souhlasu vlastníka je v rozporu s autorským zákonem.
Jsou nejdůležitější částí krmné dávky. Tvoří základ živého organismu. Jsou nezbytné k jeho růstu, vývoji i obnově. Podílejí se na tvorbě některých enzymů. Při nedostatku sacharidů nebo tuků mohou být zdrojem energie. Nelze je ničím nahradit. Každý organismus jich potřebuje jiné množství (rostoucí, stárnoucí). Jsou tvořené z dusíku, vodíku, uhlíku, síry a fosforu.
Základní složkou jsou aminokyseliny (23 druhů). Ty mohou být esenciální (nepostradatelné), neesenciální (postradatelné) a semiesenciální (za určitých okolností si je může organismus vytvořit sám). Bílkoviny mohou mít rostlinný i živočišný původ. Plnohodnotným zdrojem však mohou být jen některé bílkoviny živočišného původu. V krmné dávce by měly mít zastoupení přibližně od 20 - 30%.
Dlouhodobý nadbytek bílkovin v krmení může vést k narušení rovnováhy mezi vápníkem a fosforem (vyšší příjem), což je nebezpečné hlavně u mladých zvířat (období růstu).
Zdroje bílkovin - vejce, mléko, netučné maso - rybí, drůbeží, hovězí..., postradatelné aminokyseliny pak obsahují bílkoviny rostlinného původu - obilné nebo kukuřičné šroty, sója.
Upozornění: Tento článek vlastní výhradně server www.faunanet.cz, kopírování či další zveřejnění bez souhlasu vlastníka je v rozporu s autorským zákonem.
Jsou hlavním zdrojem rychle uvolnitelné energie, postradatelných i nepostradatelných mastných kyselin (linolová, linolenová, arachidonová - známé pod názvy Omega 6 a Omega 3, jejich vzájemný poměr má být 5 - 10 : 1). Jejich správné dávkování se projeví na kvalitě srsti a kůže(lesklá srst, pružná hladká kůže). Tuky jsou také nezbytné k přenosu některých vitamínů (rozpustných v tucích) a jako tuková vrstva např. v podkoží zajišťují i ochranu těla před chladem, nárazy apod.
Jeho množství v krmné dávce určuje věková kategorie i využití psa. Je to od 5 do 20%. Nejvyšší dávku potřebují pracovní psi (saňoví, služební) nebo také psi chovaní celoročně venku (v zimním období). Nedostatek tuků se projeví nejen na vzhledu, ale i na výkonu psa.
Nadbytek, kromě otylosti, může vést k průjmům nebo dokonce k onemocnění slinivky (zvracení). Tuky by měly mít vždy vysokou kvalitu (základem by měly být živočišné a jako doplněk rostlinné) a s jejich vyšším obsahem v krmné dávce by měl být vyšší i obsah bílkovin. Tuky sice zchutňují krmivo, ale také rychle podléhají rozkladu a pak jsou nebezpečné (žluknou). Komerční krmiva proto obsahují další látky, které tyto procesy omezují (konzervanty, antioxidanty).
Zdrojem tuků je - drůbeží tuk, vepřové sádlo, lůj, dále rostlinné oleje (nejlépe lisované za studena - sojový, slunečnicový, ze lněného semínka).
Upozornění: Tento článek vlastní výhradně server www.faunanet.cz, kopírování či další zveřejnění bez souhlasu vlastníka je v rozporu s autorským zákonem.
Jejich obsah v potravě zlepšuje využití bílkovin i tuků.
Jsou složené z vodíku, uhlíku, kyslíku. Rozdělují se na jednoduché (monosacharidy, disacharidy) a složité (polysacharidy) nebo na rozpustné (cukr, škrob) a nerozpustné (celulóza). Sacharidy mají většinou rostlinný původ. Savci je pak v metabolickém procesu za pomocí enzymů přeměňují na glykogen, který je uložený hlavně v játrech a svalovině. Takto jsou snadno dostupným zdrojem energie, ale ne tak vydatným jako tuky. Přímo využitelné jsou pro psa (z hlediska energie) jednoduché cukry. V surovém stavu jsou nestravitelné, proto je musíme tepelně upravovat.
Krmná dávka by měla obsahovat asi 20% stravitelných sacharidů.
Celulóza je pro psa z hlediska získání energie nestravitelná, ale má význam jako tzv. hrubá vláknina při podpoře trávení.
Při nedostatku začne organismus k získání energie využívat jiné zdroje - bílkoviny nebo tuky, což je složitější metabolických proces. Dostatečné množství sacharidů by měly dostávat březí (vývoj plodů) a kojící feny (tvorba mléka). Při nadbytku se přeměňují na tuky nebo mají psi trávicí potíže.
Zdrojem sacharidů jsou - rýže, kukuřičné, obilné (pšeničné, ovesné) vločky, šroty. Nejkvalitnější jsou sacharidy z obilovin. Přidáváním cukru se sice zvýší chutnost krmení, ale pro psy je špatně stravitelný.
Upozornění: Tento článek vlastní výhradně server www.faunanet.cz, kopírování či další zveřejnění bez souhlasu vlastníka je v rozporu s autorským zákonem.
Její zastoupení v krmné dávce podporuje správnou činnost střev. Dodává krmivu objem, což je žádoucí u dietních krmiv pro obézní psy. Hlavními složkami je celulóza, hemicelulóza a lignin.
V krmné dávce by měla být od 3 - 5%, u krmiv pro obézní psy to může být i 20%. Nedostatek se projevuje řídkou stolicí a následně poruchami metabolismu. Paradoxně dochází ke zpomalení trávení a nedostatečnému využití některých potřebných živin. Při přebytku má sice pes pocit nasycení, ale mohou mu chybět potřebné živiny a také má větší objem výkalů (nežádoucí např. u psů chovaných ve městech nebo sportovních psů).
Zdrojem vlákniny je - mrkev, ovesné, pšeničné nebo kukuřičné vločky, burisony, cukrovarské výlisky.
Jsou látky organického původu, důležité pro metabolismus. Jsou součástí některých enzymů a hormonů. Mohou být přírodní nebo synteticky vyrobené. Název mají podle objevené aminové skupiny ve vit. B1, další výzkumy však prokázaly, že všechny vitamíny nemají aminovou skupinu, proto jsou někdy více užívané názvy podle jejich chemického složení. Jejich nedostatek (avitaminóza a hypovitaminóza) nebo nadbytek může být příčinou mnoha zdravotních potíží. Rozdílná je jejich potřeba - podle kategorie (štěně, dospělý nebo starý pes), pracovního zatížení nebo zdravotního stavu psa. Některé si organismus vytváří sám z tzv. provitamínů, ale většinu musíme psovi stále dodávat v krmení. Mají odlišnou rozpustnost a proto se dělí na vitamíny rozpustné v tucích a vitamíny rozpustné ve vodě.
Obsah základních vitamínů ve 100g různých složek krmiva ukazuje
TABULKA
A - retinol, D - kalciferol, E - tokoferol, K - fylochinon. Při vyšších dávkách je organismus nevyloučí, ale ukládají se v tucích, a tak může u některých dojít k jejich nebezpečnému předávkování (hypervitaminóza).
B1 - tiamin, B2 - riboflavin, PP - niacin, B4 - cholin, B5 - kyselina pantotenová, B6 - pyridoxin, Bc - kyselina listová, B12 - kobalamin, H - biotin, C - kyselina askorbová. Protože jsou rozpustné ve vodě, jejich předávkování není životu nebezpečné (až na vit. C), přebytky totiž organismus vyloučí z těla ven močí.
Jsou to látky anorganického původu, které v malém množství obsahuje každý organismus. Jsou součástí všech potřebných procesů pro život, proto jsou důležité při tvorbě tkání (kostra, zuby), pro udržování osmotického tlaku (v buňkách), při metabolických procesech, pro správnou funkci některých orgánů (štítná žláza) a nervů, pro tvorbu krve, podílí se na hospodaření těla s vodou.
Prostě organismus je nezbytně potřebuje (i když v malém množství) ke své existenci tak jako např. vitamíny.
Mohou být přírodní (z půdy = z rostlin) nebo synteticky připravované. Podle obsahu v organismu se dělí na makroprvky (makroelementy, hlavní) - vápník, sodík, draslík, hořčík, fosfor, chlór a mikroprvky (mikroelementy, stopové prvky) - železo, jód, zinek, měď, kobalt, mangan, selen, brom, fluor.
Makroprvky jsou v organismu obsaženy ve větším množství, proto jich má také větší spotřebu.
Upozornění: Tento článek vlastní výhradně server www.faunanet.cz, kopírování či další zveřejnění bez souhlasu vlastníka je v rozporu s autorským zákonem.
Mikroprvky jsou v organismu zastoupené ve velmi malém množství, přesto jsou pro něj nezbytné.
Krmíme-li svého psa kompletní komerční stravou, vitamínové a minerální přípravky bychom měli přidávat jen po poradě s odborníkem nebo veterinářem. Většina krmiv potřebné množství těchto látek už obsahuje (uvedeno na obale) a jejich předávkováním bychom mohli psovi způsobit vážné zdravotní potíže - někdy už trvalé. Týká se to zejména vitamínů rozpustných v tucích a některých minerálních látek.
Upozornění: Tento článek vlastní výhradně server www.faunanet.cz, kopírování či další zveřejnění bez souhlasu vlastníka je v rozporu s autorským zákonem.
Patří mezi živiny anorganického původu. Obsahuje ji každá buňka, proto je voda nezbytná pro život. Tvoří přibližně 70% psího těla. Je potřebná pro látkovou výměnu a udržení stálé teploty v těle. Funguje jako rozpouštědlo živin v trávicím ústrojí a napomáhá k jejich vstřebání střevní sliznicí do krve a následnému přenosu do dalších tkání.
Spotřeba vody u psa se liší podle jeho zátěže a stavu, typu krmení nebo prostředí v jakém se nachází. Vyšší spotřebu mají např. malá plemena, štěňata a mladí psi, aktivně využívaní, březí a kojící feny, při vyšších venkovních teplotách, v teplém suchém prostředí (např. vytápěný panelákový byt), při krmení komerční suchou stravou. Také některé nemoci se projevují zvýšeným příjmem vody (horečky, nemocné ledviny, záněty, cukrovka).
Spotřeba se pohybuje kolem 70 ml na 1 kg živé váhy.
Organismus psa získává vodu přímo pitím, z potravy, při metabolismu hl. tuků, sacharidů.
Naopak ji ztrácí při dýchání, slinami, močí a stolicí.
Dehydratací (odvodnění) je pak nazýváno nedostatečné množství vody v organismu. Kritická je ztráta už pouhých 5%. Může k tomu dojít např. při onemocnění (pes málo pije, případně zvrací či má průjem) nebo nedostatečně zajištěnými zdroji (vždy plná miska čisté vody). To, jestli podávat vodu odstátou nebo přímo napuštěnou z kohoutku už záleží na samotném psovi, některý ledovou vodu nechce, jiný se odstáté ani nedotkne a raději čeká jen na čerstvou. Na pravidelný pitný režim nesmíme zapomínat v zimě u psů chovaných venku (i když je celková spotřeba v běžné zátěži nižší než v např. v létě). Nemá-li pes zrovna vyhřívanou podložku pod misku, musíme dohlížet na stav misky a včas vodu (případně misky) vyměňovat. Zmrznutí vody neoddálí ani podávání vody teplé, ta paradoxně zmrzne rychleji, než voda odražená nebo vlažná.
Nejsou to sice přímo živiny, ale látky bez nichž se správná funce organismu psa neobejde. S vitamíny a některými minerály jsou důležité při chemických procesech metabolismu. Těchto reakcí je v organismu mnoho a tomu odpovídá i počet enzymů. Tělo je získává z potravy nebo si je vytváří samo např. ve štítné žláze, ve slinivce.
Jsou látky, které zabraňují poškození buňek volnými radikály. Kromě těch složitých sem patří i např. vit. E, C a selen, zinek, železo, měď. Konzervanty jsou pak uměle připravené látky, které se přidávají do komerčních krmiv, aby zabránily zejména rychlému rozkladu tuků. Stále více se však používají právě přírodní antioxidanty v podobě už výše uvedených vitamínů a minerálů.
Krmivo musíme hodnotit nejen podle množství a kvality surovin, ale také podle toho, jak ho dokáže (vlastně živiny v něm) organismus psa využít. Využitelnost krmení je závislá na potřebném množství živin ve správném vzájemném poměru (vitamíny, minerály, tuky apod.), přičemž krmení (skladba krmné dávky u tradiční stravy) je vybrané pro správnou kategorii psa. Stravitelnost se udává v procentech a samozřejmě není v možnostech organismu, aby živiny využil na 100%. Orientačně uvedená stravitelnost - bílkoviny asi 87%, tuky - 93%, sacharidy 78%, minerální látky (popeloviny) 46%. Výši využitelnosti těchto živin určuje i jejich zdroj. U tradiční stravy to jsou např. rozdíly ve zdrojích bílkovin (vyšší má drůbeží, hovězí maso proti vepřovému) nebo ve zdrojích tuků (vyšší mají kvalitní rostlinné oleje proti hovězímu loji). U komerční stravy (hlavně suché) bývají zdrojem bílkovin moučky různě zpracované a rozdílného původu. Nejkvalitnější jsou moučky z některých čistých vnitřností (srdce, jícen s jazykem a svalovina) poraženého dobytka. S přidáváním ostatních orgánů (plíce, mozky, střeva a kosti) se kvalita snižuje - masokostní nebo krevní moučky různého původu i z uhynulých zvířat. Samozřejmě příměs např. kostí a krve v moučce má své opodstatnění a neměli bychom krmení s obsahem těchto surovin zatracovat. U těchto krmiv také bývá udávaná celková stravitelnost - kolem 80%, podle ní pak výrobci určují dávkování. Dobrou stravitelnost podaného krmení zjevně poznáme hlavně podle množství a konzistence výkalů (čím menší je jejich množství a objem, tím vyšší je stravitelnost krmení).
Energie je pro psa životně nezbytná. Pes ji potřebuje např. k pohybu, tělesným funkcím nebo k zajištění tělesné teploty. Vzniká oxidací některých živin za pomocí enzymů. Rozděluje se na hrubou - přímo dodaná v krmné dávce, stravitelnou - kterou pes stráví a vstřebá a metabolizovatelnou - tu organismus skutečně využije. U komerčních krmiv se hodnota většinou pohybuje kolem 1650 kJ na 100 g sušiny. Záchovné množství energie je takové, které tělo potřebuje k základním funkcím. Např. štěňata ji mají vyšší než psi dospělí (v běžné zátěži).
Pro základní orientaci můžete použít
TABULKU.
Vysoká pracovní zátěž, březost, nemoc - potřebu energie zvyšují, což v praxi znamená zařadit do krmné dávky potraviny s vyšším obsahem tuků nebo sacharidů. Její hodnota se udává v joulech - J, ale vzhledem k množství použitých surovin nejčastěji v kilojoulech - kJ. Jejím zdrojem jsou tuky, sacharidy a někdy i bílkoviny. Tělo je pak metabolicky převádí (spaluje) na energii. Proto pro správné sestavení krmné dávky musíme znát (kromě potřeby živin) i odpovídající množství energie pro našeho psa (podle zátěže, ročního období - u psů chovaných venku) a energetickou hodnotu používaných surovin. U komerčních krmiv je to jednodušší - stačí správně vybrat pro odpovídající kategorii. U tradiční stravy musíme znát už výše uvedené hodnoty.
Základní zdroje živin pro sestavení krmné dávky ukazuje
TABULKA.