...nejdříve rozčešeme pěkně od podsady kovovým hřebenem s řídkým zubováním (např. německý špic) nebo drátěným kartáčem s rovnými hroty (např.německý ovčák) nebo pevným drátěným kartáčem se zahnutými dráty (odstraní prach a nečistoty) nebo tzv. hrabičkami (dobře pročešou a vyčešou hustou podsadu). Na citlivá místa použijeme raději menší hrabičky nebo jemnější drátěný kartáč. V případě splstnatělé srsti nás mohou zachránit prořezávací hrabičky (např. novofundlandský pes). 
Hřeben, kartáče nebo hrabičky kombinujeme podle potřeby. Pečlivěji, ale opatrně (jsou to citlivá místa) rozčešeme srst za ušima, podpaží a delší srst na končetinách a ocase. Pak psa vykartáčujeme štětinovým kartáčem (odstraní prach). Můžeme také použít kartáčovací gumovou rukavici, kterou pejska zároveň příjemně promasírujeme. V období línání je potřeba odumřelou srst denně vyčesávat. Vhodný je k tomu např. drátěný kartáč se zahnutými dráty nebo hřeben s řídkým zubováním. Některá plemena (např. špicové) kartáčujeme proti směru růstu srsti, aby byla pěkně stojatá a nadýchaná. Pro běžnou údržbu této srsti stačí psa kartáčovat jednou týdně. U některých plemen (špicové) zastřihneme přerostlou srst na tlapkách nebo ouškách (záleží také na jejich velikosti a tvaru).
...jen kartáčujeme kartáčovací rukavicí - gumovou nebo s jemnými drátky, gumovým oválem nebo štětinovým kartáčem. Velké psy snadněji vykartáčujeme oválným štětinovým kartáčem s páskem přes hřbet ruky - je podobný tomu pro koně. Delší srst rozčešeme hřebenem se středním zubováním. Potom můžeme srst ještě přetřít jelenicí nebo flanelovým hadrem. Psům s kožními záhyby (mops, šarpej) musíme tato místa pečlivě udržovat (např. vytíráme suchým měkkým a savým hadříkem nebo jednorázovými hygienickými ubrousky bez výrazné parfemace), aby se tam nedrželo vlhko, nečistoty a prach. Mohly by způsobit nežádoucí kožní nemoce. V období línání je vhodné - pokud máme pejska doma, ještě zlehka ho přetřít jemnou vlhkou houbou (pozor na kožní záhyby, ty udržovat v suchu). Tak se alespoň část chlupů z povrchu přichytí na houbu a nebudou hned na nohavici naší návštěvy.
...je nutné denně rozčesávat - kvalitním kovovým hřebenem nebo kartáčem (nesmí poškozovat strukturu jemného a dlouhého chlupu), proto nejsou přímo na rozčesávání plastové vhodné. Potom hustým hřebenem pečlivě rozčešeme delší srst - např. na uších, pod krkem a praporce. Tuto srst rozčesáváme vždy od konečků postupně až ke kořínkům (alespoň na tři etapy), abychom psa zbytečně nekudlali. Pečlivě rozčešeme srst v okolí tlamy, většinou tam bývají zbytky potravy (pokud jsme ji neočistili hned po krmení). Ideální je hřeben s polovinou zubů hustých a s polovinou řídkých. Tato srst rychle navlhá a slepuje se. Zaknocenou srst opatrně rozdělíme prsty, v horším případě na větší plochy použijeme prořezávácí hřeben nebo v nouzi žmolek odstřihneme nůžkami (nejlépe s kulatou špicí). Můžeme také použít vhodný sprej usnadňující rozčesávání srsti. K vykartáčování pak použijeme nejlépe antistatický kartáč s kvalitními štětinami. Opět je vhodné psa (např. kokršpaněl) nakonec přeleštit jelenicí apod. Podle požadavků plemene nebo potřeb zastřihneme srst na tlapách nebo vousech, trimujeme nebo holíme, často koupáme (podle plemene i každých 14 dní, někdy stačí každé tři měsíce).
Aby vystavovatelé u některých plemen (maltézský psík, jorkšírský teriér apod.) udrželi srst svých psů kvalitní, nepoškozenou a v plné délce, natáčí ji na natáčky. Připravit psa s dlouhou hedvábnou srstí na výstavu nebo bonitaci je mnohem náročnější než běžná denní údržba domácího mazlíčka a proto tyto úpravy patří do zkušených rukou. Pokud jsme však pohodlní a nechce se nám udržovat (nebo to není možné z jiných důvodů) jeho jemná srst, můžeme nechat psa přiměřeně ostříhat (pes však ztrácí svůj typický vzhled) než aby pak trpěl při rozčesávání kvůli naší nedbalosti. Je to možné v případě, když nebudeme chtít psa předvádět na výstavách nebo bonitacích. Na těchto akcích musíme pejska předvádět podle standardu jeho plemene (jak má srst a střihová úprava u dospělého psa vypadat máme znát, než si štěně přineseme domů, abychom věděli do čeho jdeme). Rozhodneme-li se totiž našemu psíkovi opět nechat dlouhé "vlasy", bude srst do plné délky růst asi jeden rok (podle plemene).
...často - ideálně každý den kartáčujeme (tato srst je také jemná, snadno plstnatí a také vyžaduje velkou pozornost). Pevným drátěným kartáčem se zahnutými dráty krátkou srst a dlouhou drátěným kartáčem s delšími dráty. Srst krátkými pevnými tahy nadzvedáváme a kartáčujeme jako by od těla, nesmíme ji uhlazovat k tělu. Nakonec ho ještě lehce pročešeme proti srsti, aby srst byla pěkně nadýchaná. Při další úpravě (česání uší) se nám bude znovu hodit dvojitý hřeben. Delší srst (např. na uších) citlivě rozčesáme nejdříve od konečků, postupně až ke kořínkům (asi na tři etapy). Také musíme psa pravidelně koupat (asi každé dva měsíce) a stříhat. Střihové úpravy bychom měli alespoň ze začátku přenechat odborníkům. Týká se to hlavně výstavních psů, u kterých je příprava srsti velmi náročná.
...kartáčujeme alespoň jednou za týden drátěným kartáčem se zahnutými hroty, aby neplstnatěla. Delší srst rozčešeme kovovým hřebenem se střední vzdáleností hrotů. Pozornost věnujeme krátké srsti na hlavě a to hlavně na vousech, aby v nich nebyly zbytky potravy a různé nečistoty. Tato srst vyžaduje úpravu trimováním - škubáním a stříháním.Trimování není tak jednoduché, a než se ho naučíme, měli bychom vyhledat zkušeného odborníka, který srst kvalitně vytrimuje.
...vyžadují např. plemena komodor, puli s tzv. šňůrovitou srstí. Tato srst se nechává zplstnatět do ploten nebo provazců a takto hotová je asi ve třech letech psa. Pečlivě z ní musíme vybírat nečistoty, které se psovi v srsti uchytí hlavně na procházkách. Nedoporučuje se časté koupání, protože tato srst je dobře proschlá až za několik dní (nejlépe koupat v létě). Pokud nás takové plemeno zaujalo, měli bychom se informovat u zkušených chovatelů jak nejlépe ho upravovat.
Upozornění: Tento článek vlastní výhradně server www.faunanet.cz, kopírování či další zveřejnění bez souhlasu vlastníka je v rozporu s autorským zákonem.
Ať už si vybíráme jakékoliv plemeno, vždy bychom se měli zeptat chovatele našeho štěňátka, jak se tito psi upravují nebo jaké jsou nejnovější trendy v této oblasti. I když základní informace jsme si jistě už dávno zjistili, určitě nám rád poradí, jaká specifika úprava vyžaduje. Za krásnou rozevlátou nebo načechranou srstí se skrývají hodiny pečlivé práce a nemálo investic za kvalitní kosmetiku, pomůcky a také krmení. Ne vždy na to budeme mít trpělivost a nebude se nám chtít věnovat tolik času k zušlechťování našeho psa. Nemusí to být jen pohodlností, ale jsme třeba sportovně založení a raději budeme se svým psem podnikat horské túry, než aby hodiny trávil na upravovacím stole. Nebo nás může chovatel našeho štěňátka natolik nadchnout, že si pak budeme půjčovat pejsky kamarádů a známých, abychom na nich mohli zdokonalovat naše kadeřnické umění. Může to také skončit (nebo začít?) vlastním kadeřnickým salónem pro psy. Jako lidé jsme tato plemena záměrně vyšlechtili a pokud chceme mít pejska takového, aby dobře reprezentoval své plemeno a nedělal mu ostudu, měli bychom mu odpovídající péči zajistit. Jestli však nejsme vyznavači psích kadeřnických úprav, měli bychom si rozmyslet jestli vybíráme opravdu to správné plemeno a nespoléhat se na to, že to nějak dopadne (třeba tak, že psa budeme trvale stříhat a ne trimovat). Pak můžeme být velmi rozčarovaní, když si po letech vzpomeneme, že našeho miláčka ukážeme na výstavě a tam nám rozhodčí sdělí,že pes má špatnou strukturu srsti. Jedna z příčin může být právě trvalé stříhání psa, který by podle standardu plemene měl mít pevnou a tvrdou srst. Stříháním se totiž struktura mění.
Kartáčováním srst provětráváme a zbavujeme ji odumřelých částeček kůže, srsti, prachu a jiných nečistot. Všímáme si také stavu srsti a kůže. Můžeme tak včas odhalit drobná zranění, změny na nebo pod kůží, kožní nemoce a hlavně nežádoucí cizopasníky (klíšťata, blechy). Měli bychom také prohlédnout uši psa, tlamu a zuby, všímat si výtoků z očí nebo nosu nebo skontrolovat tlapy. Jestli není právě čas - vyčistit mu uši, zuby nebo nechat zastřihnout přerostlé drápy.
Jestli je pro psa kartáčování příjemné (a o to bychom se měli vždy snažit), pak bude i výborným prostředkem pro masáž celého těla. Psovi se prokrví pokožka a tím se zlepší jeho látková výměna. Vzájemně touto péčí prohlubujeme i dobré vztahy mezi námi a naším psím kamarádem. Často si můžeme všimnout, jak se pes při kartáčování slastně protahuje nebo nám olizuje druhou ruku. Vzájemná péče je jedním z prvků sociálního chování, které psi zdědili od svých divokých předků a určitě ji ocení i od nás.